Internetové knihkupectví › Scénáře, eseje, úvahy

Trezorové filmy slovenského režiséra Dušana Hanáka, jehož scénáře představuje originální a graficky zcela netradičně pojatá monografie, získaly řadu mezinárodních ocenění. Je proto nutné udržet povědomí o jejich výjimečných kvalitách i v řadách naší současné kulturní veřejnosti.

Borgesův svět jsou knihy. Na počátku této knihy však byly obrázky Heleny Wernischové. Václava Cílka oslovily natolik, že začal hledat text, jenž by je ilustroval. Po několika měsících instinktivně sáhl po Borgesových esejích: základ byl nalezen. Pak se staly dvě podivné věci: Helena Wernischová se po letech “mlčení” prodchnuta neznámou silou znovu rozkreslila a pro Václava Cílka se stal Borges jen jakýmsi dveřníkem do světa knih, který jako by s ním již nesměl jít dál… Kniha Borgesův svět je mnohovrstevnatá, otevírá brány k dalším knihám a textům, které odrážejí kolektivní indo-evropskou zkušenost. Je to pomalá a promýšlená kniha, kterou na konci psali a kreslili jiní autoři než na začátku.

Autor je známý širší veřejnosti především jako publicista a přední politický komentátor. Nyní předstupuje před čtenáře v odlišné roli – jako člověk tázající se po věcech víry, po Bohu a smyslu života, tedy po něčem, co je v naší kultuře považováno za výsostně osobní, neveřejné, ba intimní. Komárek se záměrně nepokouší o teologický traktát ani o nějaké teoreticko- filozofi cké pojednání. O Bohu, víře, církvi a tzv. posledních věcech člověka, tj. smrti a umírání, posmrtném životě, peklu a ráji, píše jako o něčem vnitřně naléhavém a osobně prožívaném. Jeho metodou je přirozená logika, respektive “zdravý selský rozum”, a zajímají ho jen takové otázky a odpovědi, které mají nějaký živý smysl pro člověka, a nikoli pro teoretické disputace. Netváří se přitom, že zná všechny odpovědi – naopak mnohokrát říká “možná”, “pravděpodobně”, “nevím”. Autorovy úvahy mohou být pro mnohé – jak věřící, tak nevěřící – pohoršující a pobuřující. Opravdu nic mu není takříkajíc svaté, avšak jeho provokativnost v tomto případě není prvoplánová. Vyplývá spíše z upřímnosti a bezpředsudečnosti, s níž k tématu přistupuje. Proto také jeho knížka se čtenářem “hovoří"- je otevřeným dialogem o nejpodstatnějších věcech lidského života, jeho smyslu, víře, smrti a nesmrtelnosti.

Dvojjazyčná, zrcadlově tištěná antologie uspořádaná americkou badatelkou Lisou Peschel obsahuje divadelní texty napsané a inscenované během druhé světové války v terezínském ghettu česky a německy píšícími Židy z Československa a Rakouska. Autory veršem i prózou psaných her, kabaretů a písní tragického i komediálního typu byli renomovaní i začínající autoři, osoby, které válku přežily a pokračovaly po ní ve své umělecké dráze, i ty, které v koncentračních táborech zahynuly, prakticky neznámy širšímu publiku. Kniha obsahuje například díla Felixe Porgese, Zdeňka Eliáše a Jiřího Steina, Leo Strausse, Hanse Hofera, Georga Kafky a dalších. V reprezentativním výběru jde především o texty dosud nepublikované (ve srovnání s dosavadním německým výborem Und die Musik spielt dazu editorky Ulrike Migdal a edicemi známých děl jako je dětská opera Brundibár), jež badatelka dohledávala v archivech a u pamětníků. Nový je rovněž obsáhlý poznámkový aparát antologie, založený na rešerších a rozhovorech s bývalými terezínskými vězni, který umožňuje osvětlit četné narážky v textech ve vztahu ke každodenní realitě ghetta a zpřístupnit tak díla i dnešním čtenářům a divadelním interpretům. Kniha překvapivě živých textů vychází s pořadatelčiným historickým úvodem a zasvěcenou předmluvou někdejšího terezínského dítěte-vězně Ivana Klímy.

30 nejznámějších světových i českých divadelních her, profily nejznámějších dramatiků a spousta pojmů – všechno přehledně, srozumitelně a s bohatým výtvarným doprovodem.V knize najdete světovou dramatickou klasiku, k níž například patří Cyrano de Bergerac od E. Rostanda, Faust od J. W. Goetheho, od W. Shakespeara Hamlet, Romeo a Julie, Sen noci svatojánské; Jak je důležité míti Filipa od O. Wildea, Lakomec od Moliera, z antických her Médea a Oidipús král, z ruských Revizor a Tři sestry, z českých Strakonický dudák od J. K. Tyla, Naši furianti od L. Stroupežnického, Ze života hmyzu od K. Čapka; americké Smrt obchodního cestujícího od A. Millera a Tramvaj do stanice touha od T. Willamse, a mnohé další. Hry jsou řazeny abecedně, jejich děj je rozdělen do jednotlivých dějství a popsán jasným a srozumitelným jazykovým stylem.

Ve svých promluvách, z nichž většina byla vysílána ve stejnojmenné rozhlasové relaci, hovoří pastor Jan Schwarz o životním osudu, který se stává učebnicí vděku i nevděku, cestou osobní politické tragédie, ale i lásky k rodné zemi. Navzdory svému jménu nevidí svět černě, ale ani růžově, spíš v takové podobě, jaký skutečně je, a zároveň sní o tom, jaký by mohl a měl být. Dívá se kolem sebe očima laskavýma a plnýma naděje, což mu pomáhá nepřehlédnout konkrétní a jedinečné a mluvit o tom tak, že i to zdánlivě nejobyčejnější se nakonec ukáže jako překvapující a duchovně inspirující.