Internetové knihkupectví › Politika

Osudy deseti významných českých komunistických funkcionářek, které svůj život zasvětily práci pro stranu. Ovšem kromě toho, že se věnovaly politice, byly také matkami, jež se musely starat o své rodiny, byly manželkami a milenkami většinou významných mužů, kteří zpětně ovlivňovali jejich osud. Známý český historik, autor mnoha knih, mimo jiné i knížky o komunistických prezidentech Takoví nám vládli, vytvořil kritické a působivé portréty Gusty Fučíkové, Jarmily Glazarové, Marie Švermové, Anežky Hodinové-Spurné, Marie Kabrhelové, Jiřiny Švorcové a dalších žen, které své životy věnovaly „boji za lepší zítřky“.

Nedokáže na ni však jednoznačně odpovědět a Putin pro něj zůstává rozporuplnou postavou. Rusku vládne jako car, v Čečensku nechává probíhat válku a potlačuje každý odpor. Přitom je v ruském národě velice oblíben a západní politici jej oceňují jako spolehlivého partnera a garanta politické stability v obrovské zemi.Kam vlastně Putin vede Rusko?

Pohled na exilovou československou vládu pod vedením Edvarda Beneše z britské strany oproštěný od mýtů vzniklých během studené války vychází z rekonstrukce událostí bez předsudků, s pochopením pro soudobé zájmy obou stran. Sleduje například Benešovy třenice o zrušení Mnichova, kolize jeho požadavků se zájmy Poláků a antifašistického sudetského exilu, prestiž našeho domácího odboje do a po atentátu na Heydricha. Mimořádně pozoruhodná je kapitola odsunu ze Sudet (Britové na Benešovy plány po Lidicích nejen přistoupili, ale ještě je sami radikalizovali). Názorně je zde patrný i konec britské „skvělé izolace“ a jeho vliv na další dějiny dvacátého století. Brownova precizní studie je ojedinělým dílem současné historiografie, hluboce zasvěceným pohledem na naše moderní dějiny „zvenčí“.

V posledních několika málo letech se česká historická obec snad konečně dobírá k otevřené diskusi, jak nahlížet dějiny komunistické diktatury. Jednou z nejzávažnějších otázek je přitom relativně provokativní teze, zda nejsme v zajetí jakéhosi „totalitně-historického vyprávění”, kdy na jedné straně stojí anonymní režim a na straně druhé ovládaná společnost. Jako by se přitom vytrácely konkrétní osudy, motivace, modely jednání… Právě k této otázce se Abeceda komunismu vyjadřuje, když se snaží nahlížet do zcela konkrétních osudů, vnímá kontext i kontinuitu jednání aktérů historických událostí a přitom je dokáže zarámovat do širších historických souvislostí. Dalším velkým vkladem této abecedy je schopnost překročit jednotlivé periody komunistické diktatury, díky čemuž nahlížíme do událostí, fenoménů i osudů jak z konce přelomových let čtyřicátých, tak následujících mrazivých padesátých let i normalizační šedi, a i zde opět v rozdílu let sedmdesátých a samého závěru dodýchávající diktatury. Takový přístup nebývá u podobných prací příliš běžný. Výše zmíněná slova citujeme z úvodu Michala Stehlíka ke knize Abeceda komunismu. Tvoří ji téměř třicet abecedně řazených hesel (například cenzura, disent, exil, internace, útěk); nenajdeme zde však běžné definice, každé heslo je uvozeno skutečným příběhem, jak je autoři během svého několikaletého bádání sesbírali. Součástí hesel jsou i rozhovory, vzpomínky, citované archivní materiály apod. Takto strukturovaný materiál přibližuje tematiku daleko věrněji než pouhé vysvětlení. A právě tato plasticita umožní hlouběji pochopit naši nedávnou minulost.Knihu doprovází množství fotografií; pro snadnější orientaci je opatřena rejstříkem

Američtí prezidenti podstatným způsobem ovlivňovali a ovlivňují dějiny své země. Podle ústavy jsou hlavou státu, zastávají funkci předsedy vlády a nejvyššího velitele ozbrojených sil. Od 20. století se k jejich “zaměstnání” přidružila ještě zásadní role v mezinárodní, respektive celosvětové politice; především v době mezinárodních krizí stojí američtí prezidenti v ohnisku politických událostí.
Encyklopedická práce předních německých historiků a politologů představuje 42 prezidentů USA od George Washingtona po George W. Bushe v biografických portrétech. Velkým osobnostem v Bílém domě, jako např. Georgi Washingtonovi, Andrew Jacksonovi, Abrahamu Lincolnovi nebo Franklinu D. Rooseveltovi, je přitom věnováno více místa než těm, jejichž význam je menší. Jednotlivé příspěvky zachycujínejen často pohnuté osobní a politické osudy jednotlivých státníků, ale i nejdůležitějšíudálosti a mezníky politického, sociálního a morálně-duchovního vývoje USA.

Publikace Vladimíra Lišky se vyznačují značnou mírou obsahové kontroverznosti a pohlížením na záhadné otázky a otazníky našeho světa, přírody, vesmíru i dějin z netradičních úhlů pohledu a přinášejících řadu nonkonformních poznatků.Autor sám o knize v úvodu předznamenává: „Jedná se spíše o politologickou studii, v níž mi ovšem zároveň nešlo o to, napsat nějaký klasický životopis Edvarda Beneše, jak by někdo třeba očekával, nýbrž provést i hlubší sondu do toho údobí našeho i evropského vývoje 20. století, jež bylo protkáno pohnutými událostmi majícími vliv na další utváření evropské a světové civilizace.

Vznikla během 2. světové války v Anglii pro široké publikum a autor ji věnoval “socialistům všech stran”. Snažil se v ní svobodný západní svět varovat před snahami socialistů nejrůznějšího ražení uvědoměle řídit společnost a zavést centrální řízení veškeré ekonomické činnosti. Knihu by si měl prostudovat každý, kdo chce pochopit, co se stalo ve fašistické Itálii, nacistickém Německu, komunistickém Sovětském svazu nebo komunistickém Československu. Pozornému čtenáři by však také měla ukázat, že i v dnešním politickém soupeření mezi pravicí a levicí, mezi liberálními zastánci svobody a socialisty a plánovači nejrůznějších odstínů, ať již na národní či nadnárodní úrovni, stále běží o jedno a totéž – o naši budoucí svobodu a prosperitu.